Rozvod je (pro většinu lidí) nešťastná zkušenost. Nejde totiž jen o zlomené srdce a zmařené vyhlídky na společnou budoucnost, ale také o vypořádání majetku.
Pravda, ne vždy to musí být drama. Někdy se partneři dokáží v klidu dohodnout, realita je ale často jiná. Častěji se spíš bojuje o získání většího majetku. Proto jsem článek rozdělila na dvě části. V té první vysvětlím, co je to SJM a jak probíhá jednodušší dělení majetku při rozvodu nebo rozchodu. Zmíním také situace, kdy pár nebydlí ve vlastní nemovitosti, ale v nájmu.
Ve druhé části se podíváme na složitější případy. Ne každý má „obyčejný život“, mnozí podnikají, kupují nemovitosti nebo vlastní podíly ve firmách. Na tyto situace se zaměříme a ukážeme si, jak se dá předcházet vleklým sporům. A pokud se jim přecházet nedalo, dočtete se užitečné informace a rady, jak nepřijít o všechno.
Začneme u manželů. Ti po svatbě koupili nemovitost, mají tedy společný majetek o ten se pak přetahují, tzv. společně jmění manželů, zkráceně SJM (do toho dále patří půjčky, dluhy, zisky z podnikání, platy a mzdy). To se pak při rozvodu dělí takto:
Pokud si rozdělením majetku přijdete každý na svou polovinu a zůstanete v nemovitosti oba, může jeden partner chtít situaci znepříjemnit. Například nastěhuje nájemníka do své části nemovitosti nebo narušuje druhému klidné bydlení jinak. Právně nelze druhého vyštvat a takové chování se považuje za protiprávní zásah do vlastnického práva. Druhý partner může žádat soud o ochranu nebo o vyloučení neoprávněného nájemníka.
V úplně ideálním případě se manželé domluví na prodeji a rozdělí si výnos. Pokud se rozhodnete nemovitost prodat, svěřte se do rukou zkušeného realiťáka. Úplně na rovinu se dá říct, že rozvody realitní makléře živí – prodeje nemovitostí během rozvodu jsou na denním pořádku. O to větší mají makléři s takovými prodeji zkušenosti a vědí přesně, jak postupovat.
Často se však stává, že i když po rozvodu jeden z partnerů touží nemovitost prodat, druhý nesouhlasí. Pokud se na prodeji neshodnou, je to složitější. Pro převod nemovitosti je nutný podpis obou vlastníků, pokud je majetek zapsán jako společný (SJM nebo podílové spoluvlastnictví). Tato patálie může vést k protahování procesu, kdy jeden partner brání prohlídkám, neplatí běžné náklady na provoz nemovitosti nebo odmítá souhlasit s realitními kroky. V praxi se to řeší soudním řízením o vypořádání podílu, kde soud může rozhodnout například o povinnosti vyplacení druhého partnera z hodnoty nemovitosti.
Tip: Jakmile máte “rozvedeno” a informujete katastr o rozdělení majetku, nezapomeňte podat návrh na vklad změny do katastru ohledně SJM (potřebujete ho zrušit). Pokud to neuděláte, bude se nemovitost v katastru tvářit stále jako společná a Vy nebo bývalý partner pak budete mít trable např. při prodeji nemovitosti, s exekucemi apod..
V takovém případě máte podílové spoluvlastnictví (každý polovinu). Jakmile se rozejdete a nedohodnete, Vaši situaci řeší soud zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví. To platí i v případě, že jste kupovali za svobodna a pak se vezmete. Tento majetek totiž není SJM a při rozvodu tedy nemá soud co řešit. Obvykle jeden z partnerů nemovitost opouští a druhého vyplácíte.
Pokud je nemovitost napsaná pouze na jednoho z Vás, logicky není co rozdělovat. Nicméně druhý partner může požadovat vrácení prokazatelných investic (např. rekonstrukce). Ale co když nic doložit nemůže? Koukneme na příklad: žena vlastní dům a muž se k ní nastěhuje. Žijí spolu 15 let a pak ho žena vyhodí. Muž do bydlení vkládal finance i energii, ovšem nemá na to papír. V takové situaci je šance na obranu složitá. Může se pokusit domáhat se náhrady u soudu, bez důkazů jde však o ošemetnou a nejistou záležitost.
Společný nájem bytu manžely vzniká ze zákona, pokud manželé společně uzavřeli nájem nebo se jeden nastěhoval k druhému. Tím máte nárok užívat byt po dobu trvání nájmu.
Při rozvodu se pak soudně řeší, kdo v nájmu má pokračovat. Přihlíží se na péči o děti, zdravotní stav, apod.. Druhý z manželů pak ztrácí právo nájmu, protože zde neexistuje možnost něco dělit napůl.
Tato kapitola byla převážně informativní. Jsou to základní definice vypořádání majetku, ovšem mohou se hodit a proto jsem Vám je sepsala. Nicméně v další části článku už půjdeme trochu do hloubky, protože ze zkušenosti vím, že není vše černobílé.

Ne všechny případy jsou tak jednoduché. Pokud skupujete majetky nebo třeba vlastníte firmu, může se to při rozvodu zamotat. Než probereme příklady z praxe, začněme prevencí – předmanželskou smlouvou. Lidé ji často na začátku nechtějí, protože si přeci důvěřují... Kolik z nich ale na konci lituje?
Tento šikovný pomocník dokáže oba manžele uchránit před nemalými starostmi. Např. jako podnikatel počítáte s tím, že se díky Vaší firmě rozroste majetek, budete mít zisky, vybavení atd.. Správně sepsaná předmanželská smlouva tedy jasně říká, jaký majetek zůstane kterému partnerovi. Nakonec je druhý z manželů chráněn i před dluhy, které by bez smlouvy měl na triku také.
Nicméně, ani bez této smlouvy není vše úplně ztraceno. Během manželství se dá spousta situací dopředu ošetřit tzv. zúžením SJM. Právně se změní rozsah majetku, který do SJM spadá. Pokud se nebojíte, že se Váš protějšek bude cítit dotčen, uchráníte se před případnými tahanicemi u soudu. Mimoto to lze zúžení SJM navrhnout i soudně, pokud protějšek nechce přistoupit k dohodě.
S největší pravděpodobností však tento článek čtete, protože nic z toho sepsané nemáte. Proto u příkladů níže najdete především rady, jak se nenechat vyždímat při rozvodovém souboji, když nemáte nic v ruce.
Během manželství kupuji majetek za peníze z podnikání. Bohužel, tento majetek patří do SJM, i když je v katastru napsaný jen na mě. Při rozvodu se tedy i tento majetek dělí stejně, jako ostatní společný majetek. Druhý z manželů má nárok na polovinu z hodnoty, ačkoliv není vlastníkem.
Především se snažte prokázat, nakolik jste konkrétní majetek pořídili výhradně z vlastních prostředků (například dědictví, dar, nebo z prodeje majetku, který jste měli před svatbou). Naopak druhý z manželů má nárok na vrácení peněz z investic do Vašeho majetku (který jste vlastnili např. před svatbou). Dále je součástí i rozdělení dluhů, pokud Vaše firma nějaké má. Výše dluhů pak snižuje částku, kterou by měl druhý z partnerů při rozvodu dostat.
Další možností je prostá dohoda. Pokud si chcete uchránit např. nemovitost, zkuste partnerovi nabídnout jinou formu vyrovnání (jiný majetek, peníze, atd.). Pokud už rozvod běží a SJM nebylo ošetřeno, nelze moc zařídit, aby partner nedostal nic. Dá se však pracovat s tím, z čeho byl majetek pořízen, jak se ocení a zda je možná dohoda.
Při rozvodu má druhý z manželů nárok na polovinu hodnoty z mého podílu v s.r.o.. Tehdy se můžeme bavit o velmi vysokých částkách. I v případě, že v podnikání je majetek (např. nemovitosti), započítává se do vypořádání jeho tržní hodnota.
Započítejte všechny závazky a investice (úvěry, leasingy, investice do rozvoje, atd.), které snižují čistou hodnotu firmy (čím menší hodnota firmy, tím menší hodnota podílu). Hodnotu podílu pak vyhotoví znalec. Pokud se Vám částka zdá příliš vysoká, lze jeho posudek napadnout a žádat jiný (soud může povolat druhého znalce).
Konečná částka k vyplacení může být vysoká. Pokud ji nemůžete zaplatit najednou, dohodněte se s partnerem na postupném vyrovnání (soud jej většinou schválí). Také můžete nabídnout něco místo něčeho (např. jiný majetek apod.).
Takto se situace s pořizováním vlastního bydlení řeší poměrně často. Rodiče Vám tím pomohli a Vy nemusíte shánět velké objemy peněz z vlastních rezerv, které jsou k hypotéce potřeba. Po následném rozvodu se pak jeden vyplácí a druhý zůstává, dlužníky však zůstáváte dál oba, dokud banka jednoho z Vás oficiálně nevyváže. A to není jen tak – kdo chce zůstat musí prokázat, že je schopen hypotéku dál platit. Jakmile tedy ten, co zůstal, neplatí hypotéku, obrací se banka na druhého. No a pokud by došlo až na exekuce, slíznou to i rodiče, kteří se Vám zaručili vlastní střechou nad hlavou.
Může nastat i situace, kdy se rozvedení začnou tahat o hypotéku. Například oba chtějí v bytě zůstat, ale ani jeden není schopen nebo ochoten převzít závazek sám. V takovém případě se spor často táhne a bez dohody bývá nutný zásah soudu. Nejrozumnější cestou je proto domluvit se předem, kdo si nemovitost ponechá a jak se druhý vyplatí.
Kontaktujte banku a informujte se na možnost převedení hypotéky na jednoho. Pokud budete schopni hypotéku splácet a s partnerem se domluvíte, může banka druhého vyvázat. Jakmile se dohodnout nedokážete, zkuste ze začátku alespoň kompromis, než situaci vyřešíte (třeba já budu platit hypotéku a ty energie). U rozvodu pak můžete argumentovat i tím, že Vaši rodiče ručí svým domem. Soud by se pak mohl přiklonit k tomu, aby nemovitost připadla Vám.
Jelikož chcete uchránit svou nemovitost i Vaše rodiče, budete vyjednávat tvrdě. Dobré je mít podklady, např. výše splátek, kolik jste už zaplatili, kdo přispíval, případně kdo dával víc. Nicméně, pokud si ani jeden z Vás nemůže dovolit samostatně platit hypotéku, nemovitost prodejte a rozdělte si výnos.
Jeden z manželů zdědí např. 30% podíl ve firmě. Ten je pouze jeho, protože dědictví nepatří do SJM. Za manželství pak navýší svůj podíl na 50 % z peněz patřících do SJM a ta navýšená část už je společná. Druhý manžel má tedy nárok na 20 % i na další investice, které do firmy ze SJM šly. Skutečnou hodnotu pak určí znalecký posudek.
Nejdříve ze všeho shromážděte veškeré důkazy o tom, že původní 30 % podíl byl zděděný (usnesení o dědictví, smlouvy, apod.). Musí být jasné, co patřilo jen Vám a co vzniklo za manželství. Jelikož se hodnota podílu zakládá na znaleckém posudku, není na škodu mít vlastní – vyplatí se mít páku, abyste mohli původní posudek rozporovat, pokud je jeho výsledek příliš vysoký. Díky dalšímu posudku může dojít k velkému rozdílu v částkách a Vy si ochráníte více majetku. Nezapomeňte i shromáždit dokumenty z účetnictví, aby bylo jasné, co šlo ze SJM.
Jeden z manželů vlastnil nemovitost ještě před svatbou a během manželství se z peněz SJM zaplatí např. velká rekonstrukce. Při rozvodu má druhý manžel nárok na vrácení investic, ovšem pokud je může prokazatelně doložit (faktury, převody, atd.). To samé platí i pro zděděnou nemovitost: např. manžel zdědil během manželství dům po rodičích a tato nemovitost je jeho výlučným majetkem, tzn. nespadá do SJM. Nicméně, jakmile do této nemovitosti investujete peníze, jedná se o financování z prostředků SJM a tehdy má druhý z manželů opět nárok na vrácení prokazatelných investic.
V takové situaci jsou opět důležité dokumenty (zmínili jsme faktury, převody), aby byla jasně ukázána výše investic. Nemovitost patří pouze jednomu z Vás a druhý na ni nemá nárok. Proto jsou důkazy o platbách tak důležité, aby vyrovnání bylo spravedlivější. Budou se hodit i v případě, že druhý z manželů bude rozporovat částky a snažit se získat lepší pozici.
Koupili jste si s partnerem vilu u moře a chystali jste se tam strávit důchod. Romantika však končí rozvodem a vypořádání může být opravdu komplikované. Nemovitosti v zahraničí se totiž při rozvodu řídí právy dané země. To znamená, že vypořádání může trvat i roky a stát spoustu peněz.
Konzultujte situaci se specializovaným advokátem, který bude spolupracovat s advokátem dané země. Některé spory lze řešit v ČR, v některých zemích však spor řešit i na místě, kde se nemovitost nachází (např. Středomoří, Balkán, Španělsko, Itálie). Reálně Vám tedy hrozí “dva rozvody”.
Pokud si chcete nemovitost udržet, musíte toho druhého vyplatit. Zde přichází opět dokazování financování z vlastních prostředků. Můžete snížit částku vyrovnání, pokud máte v rukávu důkazy o financování z vlastních prostředků (třeba dědictví).
Pozemek získaný před manželstvím je výlučný majetek – patří jen svému majiteli a to i po svatbě. Dům postavený na tomto pozemku se již považuje za SJM. Jak se to tedy pak rozděluje? Druhý z manželů má po rozvodu nárok na podíl z hodnoty stavby (tedy domu). K tomu je obvykle potřeba znalecký posudek.
Z katastru získejte dokumentaci k Vašemu pozemku, kde je jasně napsán vlastník a datum nabytí. Jakmile tohle máte v pořádku, má druhý z manželů nárok “pouze” na polovinu z hodnoty domu, který jste během manželství postavili. Jako vlastník pozemku si nechte vypracovat posudky o ceně jak na pozemek, tak na dům. Zabráníte tak druhému z partnerů uměle navyšovat cenu domu, aby získal větší podíl. Dále investice (rekonstrukce, atd.) – pokud máte, doložte co nejvíce faktur, důkazů o převodech a dalších. Opět tím snížíte hodnotu partnerovy poloviny.
A když bude partner usilovat o dům na mém pozemku? Pro něj velmi nevýhodná strategie. Jelikož dům stojí na mém pozemku, mám hlavní slovo (s domem prakticky nemůže dělat nic a vše musí řešit se mnou – majitelem pozemku). U tohoto příkladu soud pak ve většině případů rozhodne, že dům zůstane vlastníkovi pozemku, nebo nařídí prodej a rozdělí se výnos.
Běžně své milované zasypáváme láskou a uděláme pro ně, co jim na očích vidíme. Jen pozor, ať si na to moc nezvyknou, protože při rozvodu si na tom můžou pěkně vyléčit ztracenou důstojnost. Občanský zákoník totiž umožňuje, aby bývalý partner žádal výživné po rozvodu, pokud není schopen se sám živit a druhý má možnosti ho podporovat. Existuje i dočasná vyživovací povinnost na udržení přiměřené životní úrovně, pokud rozvod výrazně poškodí ekonomické postavení jednoho z manželů.
V tomto případě bohužel nic. Možná držte své protějšky během manželství víc zkrátka.
Rozvod je těžké období a otázka ohledně nemovitosti patří k těm nejcitlivějším. Jedno je jisté – vyplatí se mít v tom jasno ještě před svatbou. Předmanželská smlouva není projev nedůvěry, ale nástroj, který chrání oba partnery. Díky ní se při rozvodu předejde zbytečným sporům a každý přesně ví, co mu náleží.
V článku jsme si ukázali, že vždy záleží na tom, kdy a z jakých peněz byla nemovitost pořízena, zda jde o výlučný majetek nebo o součást společného jmění manželů. Zmínili jsme také komplikovanější situace, jako je financování hypotéky s ručením rodičů, investice do majetku druhého manžela, vlastnictví podílu ve firmě nebo nemovitosti v zahraničí. Společným jmenovatelem je, že bez důkazů a jasné dohody se spor může táhnout roky a stát obrovské peníze.